Mutace isocitrátdehydrogenasy jsou lepší prognostický marker než methylace promotoru O-6-metylguanin-DNA-methyltransferasy u glioblastomů: retrospektivní molekulárně genetická studie gliomů z jednoho centra.

Východiska: Mutace isocitratdehydrogenasy 1 a 2 ( IDH1/2 ) jsou slibným prognostickým biomarkerem glialnich nadorů. Cilem nasi studie bylo ověřit prognostický efekt IDH1/2 mutaci na skupině pacientů s glialnimi nadory z Ceske republiky při použiti jednoduche a spolehlive IDH genotypizace. Material a metody: U 145 pacientů s glialnimi nadory bylo provedeno vysetřeni tři nejcastějsich IDH mutaci: IDH1 R132H, IDH1 R132C a IDH2 R172K pomoci kompetitivni PCR amplifikace amplikonů s odlisnou teplotou tani (Competitive Amplification of Differentially Melting Amplicons - CADMA PCR). Dale byla stanovena methylace promotoru MGMT , pocet kopii genů EGFR, p53, RB1, MDM2, CDKN2A a chromozomalnich regionů 1p, 19q a 10p. Výsledky byly korelovany s klinickými charakteristikami pacientů. Výsledky: IDH mutace byly pozitivně asociovany s MGMT methylaci (OR=3,08, 95% CI=1,387, 7.282, P=0,007), 1p/19q kodeleci (OR=8,85, 95%CI=2,367, 42,786, P=0,002) a negativně asociovany s EGFR amplifikaci (OR=0,12, 95%CI=0,019, 0.,437, P=0,006) a ztratou 10p (OR=0,09, 95%CI=0,005,0.436, P=0,019). Celkove přeživani ve skupině IDH-mutovaných glioblastomů bylo 25 měsiců, zatimco u IDH-wildtype glioblastomů pouze 9 měsiců (P=0,035) a soucasně se přeživani pacientů s methylovaným vs. nemethylovaným promotorem MGMT významně nelisilo (P=0,166). Zavěr: Navzdory tomu, že IDH1/2 mutace jsou uzce asociovany s MGMT methylaci u pacientů s glialnimi nadory, ve skupině glioblastomů se IDH1/2 mutace jevi jako silnějsi prognostický marker než MGMT methylace a měly by být biomarkerem prvni volby pro urceni prognozy glialniho nadoru, zvlastě při použiti genotypizacni metody CADMA PCR.