norÚskalí hodnocení systolické funkce pravé komory po kardiochirurgických výkonech

U jedinců podstupujicich kardiochirurgický výkon je hodnoceni systolicke funkce prave komory (PK) velmi důležite jak v casnem perioperacnim obdobi, tak v ramci dlouhodobeho sledovani. Zakladni metodu hodnoceni systolicke funkce PK v rutinni klinicke praxi představuje v soucasnosti stale echokardiografie. Kontrakce PK je dominantně urcovana longitudinalně orientovanými myokardialnimi vlakny ve stěně komory, konkretně v oblasti vtokove casti PK, a proto ukazatele longitudinalniho zkracovani volne stěny PK – amplituda pohybu (TAPSE) a vrcholova systolicka rychlost (St) trikuspidalniho prstence – jsou doporucovanými parametry pro hodnoceni systolicke funkce PK vzhledem k obtižnosti stanoveni objemů a ejekcni frakce (EF) PK pomoci dvourozměrne echokardiografie v důsledku komplexniho tvaru PK. Po kardiochirurgickem výkonu vsak u větsiny jedinců dochazi k vývoji 2 fenomenů: poklesu TAPSE, resp. St a abnormalnimu pohybu septa komor. Tyto jevy ovsem a priori nevedou ke globalni systolicke dysfunkci PK. K echokardiografickemu hodnoceni systolicke funkce PK po kardiochirurgickem výkonu je tak nutne využit jiných parametrů, jako je stanoveni frakcni změny plochy PK ci výpocet objemů a EF PK pomoci trojrozměrne echokardiografie. U spatně echokardiograficky vysetřitelných jedinců je pak metodou volby hodnoceni systolicke funkce PK magneticka rezonance; v přitomnosti kontraindikaci pro toto vysetřeni je možne k posouzeni objemů a EF PK využit pocitacovou tomografii.