Rozvíjení informační gramotnosti v edukační praxi v laboratornízákladní škole : případová studie

Předkladaný přispěvek se věnuje fenomenu informacni gramotnosti (CSI, 2014) v kontextu edukacni praxe primarniho vzdělavani. Těžistěm sděleni je zprostředkovani výsledků kvalitativniho výzkumu, který byl v designu připadove studie realizovan v alternativni laboratorni skole. S využitim metod obsahove analýzy SVP laboratorni skoly, nezucastněneho pozorovani edukacniho procesu ve dvou třidach a polostrukturovaneho interview s uciteli byly hledany odpovědi na výzkumnou otazku zacilenou na pojeti procesu rozvoje informacni gramotnosti v laboratorni skole a na dilci výzkumne otazky týkajici se zastoupeni oblasti informacni gramotnosti v edukacni praxi laboratorni skoly a způsobů a forem jejich ukotveni ve výchovně vzdělavacim procesu skoly. Z výzkumu vyplynulo několik stěžejnich zjistěni týkajicich se procesu rozvoje výuky informacni gramotnosti a akterů, kteři na každodenni edukacni praxi participuji – tedy ucitelů a žaků. Ucitele laboratorni skoly maji relevantni porozuměni významu pojmu informacni gramotnost, uvědomuji si důležitost informacni gramotnosti pro soucasný i budouci život žaků. Pojeti výuky oblasti informacni gramotnosti nevychazi z didaktickeho zazemi ucitelů podpořeneho metodikami, nýbrž je budovano na hodnotach skoly a pedagogicke erudici a zkusenosti. Informacni gramotnost je v laboratorni skole rozvijena v procesu výuky jakožto integrovana schopnost pracovat s informacemi na urovni defi novani informacni potřeby, vyhledavani informaci, jejich hodnoceni, použivani a prezentovani etickým způsobem a s využitim modernich vzdělavacich technologii. Takove pojeti výuky aspektů informacni gramotnosti zrcadli (v zahranici použivaný) cyklický model informacni gramotnosti (Big 6, n. d.), byť s timto modelem ucitele ani kurikulum laboratorni skoly nepracuji. V konstruktivisticky pojate integrovane tematicke výuce na platformě koncepce Kovalikove (1995) ucitele realizuji pojeti procesu výuky informacni gramotnosti s cileným akcentem na ucebni cinnosti, v nichž si žaci postupně osvojuji různe informacni dovednosti jako předpoklad schopnosti komplexně řesit problemy, porozumět problematice v souvislostech a rozvijet při praci s informacemi sebeřizene uceni. Ucebni prostředi laboratorni skoly tak refl ektuje vzdělavaci potřeby žaků pro život ve 21. stoleti (MIL, Framework 2013). Volba alternativni vzdělavaci instituce jako připadu předkladane výzkumne studie je dilci saturaci absence ceskeho pedagogickeho výzkumu v oblasti rozvijeni gramotnosti pro 21. stoleti ve skolach mimo hlavni vzdělavaci proud (Průcha, 2012). Studie přispiva jak do diskusi nad obsahy vzdělavani (Stuchlikova, Janik, Benes et al., 2015), tak k holistickemu pohledu na soucasne ceske vzdělavaci prostředi, s respektem ke specifi kům předmětů a obsahů nebo k rozvijeni kompetencniho přistupu.