Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí

Tato diplomova prace nese nazev Alternativni životni styl jako varianta spokojeneho byti. Pro specifikaci subkultury, ktere se tato prace věnuje, jsem definovala subkulturu osob bez přistřesi, ktere, jak jsem nejen předpokladala, ale i vlastni výzkumna data ukazala, mohou spokojenou formu byti vykazovat. Teoreticka cast je rozdělena do ctyř kapitol. Prvni kapitolu jsem pojala jako urcitý teoretický ramec teto diplomove prace, kde je kladen důraz na socialni normy a teorie socialni deviace, ktere jsou stěžejni pro osoby bez přistřesi vykazujici alternativni životni styl znacně se lisici od větsinove konformni spolecnosti. Druha kapitola je věnovana charakteristice bezdomovectvi. Třeti kapitola obsahuje postupy v pomoci osobam bez přistřesi v jejich životni situaci. Jsou zde obsaženy take socialni služby urcene pravě osobam bez přistřesi. V posledni kapitole se věnuji životnimu a alternativnimu životnimu stylu. Zabývam se zde take otazkou dobrovolneho bezdomovectvi. Cilem teto diplomove prace je popis aspektů životniho stylu u sledovane subkultury osob bez přistřesi. Cilova skupina je tvořena 20 osobami bez přistřesi ve věku od 18 do 70 let. Pro sběr dat byla aplikovana metoda kvalitativniho přistupu a byla zvolena metoda analýzy připadových studii. Stěžejni technikou sběru dat byl rozhovor pomoci navodu, který jsem použila u 10 osob bez přistřesi vyskytujicich se v azylovem domě, a u 10 osob bez přistřesi vyskytujicich se bezprostředně na veřejných prostranstvich. V ramci teto diplomove prace bylo stanoveno těchto pět výzkumných otazek. Primarni data byla kodovana/indexovana a nasledně zpracovana metodou ramcove analýzy dle Ritchie a Spencer. Výsledky výzkumu ukazaly, že nejcastějsi přicinou vzniku bezdomovectvi je zavislost na alkoholu. Nejcastěji se jedna o svobodne a rozvedene muže a ženy. Režim dne osob bez přistřesi je z větsi poloviny pravidelný. Mezi nejcastějsi denni aktivity v azylovem domě patři sledovani televize, uklid spolecných prostor azyloveho domu, pevne aktivity a popijeni kavy. Mezi denni aktivity venku patři předevsim sběr kovu, vařeni, nakupovani potravin a vybirani popelnic. Zimni noci travi respondenti v zařizenich socialnich služeb (nocleharna, azylový dům), ve stanu, provizornich boudach a ve squatu. Větsina osob travi dny s kamarady ci partnery. Snahu o přivýdělek maji vice respondenti žijici na veřejných prostranstvich. Zkusenost se žebranim se objevila třikrat castěji u osob žijicich na veřejných prostranstvich než u osob v azylovem domě. Osoby v azylovem domě si větsinou plati celodenni stravu. Respondenti žijici venku si jidlo obstaravaji v supermarketech, nizkoprahových dennich centrech, nocleharnach a v popelnicich. Zavislost na nikotinu je u osob bez přistřesi castějsi než zavislost na alkoholu. Osobni hygienu vykonavaji větsinou v zařizenich socialnich služeb (nizkoprahove denni centrum, nocleharna a azylový dům). Obleceni si obstaravaji převažně v socialnim a azylovem satniku. Partnerský život neudržuji, ale sexualni kontakty nachazi vice osoby žijici na veřejných prostranstvich. Vice než polovina respondentů nepřemýsli o budoucnosti. Jejich životni situace se vice libi osobam žijicim v azylovem domě, přesto by změnu životni situace uvitala větsi polovina respondentů. Na zakladě výsledků tohoto výzkumu byly indukovany teoreticke koncepty.