Olanzapin v. ziprasidon v léčbě akutních exacerbacíschizofrenních a schizoafektivních poruch

Dosud byly provedeny 2 dvojitě-slepe studie, z nichž v prvne byl olanzapin stejně ucinný jako ziprasidon a v druhe byl olanzapin ucinnějsi v ovlivněni jak pozitivnich, tak negativnich a obecných přiznaků dle skaly PANSS (Simpson et al.,2004; Kane et al.,2003). V obou srovnanich olanzapin vice zvysoval hmotnost a lipidy a ziprasidon vyvolaval vice extrapyramidových nežadoucich reakci. Do soucasne dvojitě slepe studie bylo zařazeno 48 hospitalizovaných nemocných se schizofenii a schizoafektivni poruchou. Průměrný věk nemocných cinil 32 roků a průměrna dosavadni delka poruchy byla 64 měsiců. Olanzapin nebo ziprasidon byly podavany po dobu 6 týdnů v průměrných maximalnich dennich davkach 17 a 156 mg p.o. při pomale titraci davek týdně od inicialnich 10 mg olanzapinu a 80 mg ziprasidonu. Výsledky: olanzapin byl obecně ucinnějsi než ziprasidon (PANSS, CGI, FKP), avsak obě antipsychotika se nelisila v ovlivněni jednotlivých itemů a faktorů PANSS a unipolarnich položek FKP. Pocet responderů(pokles PANSS>=40%) dosahl 79 % po lecbě olanzapinem a 46 % po aplikaci ziprasidonu (p<0,02).Rovněž pocet nemocných bez znamek ci s hranicnimi znamkami psychicke poruchy(CGI-1)byl významně vyssi proti terapii olanzapinem(50%v.21%;p<0,01). Významně vice nemocných bylo propustěno po lecbě olanzapinem než ziprasidonem, a to na stejnem antipsychotiku(75%v.38%;p<0,02). Obě antipsychotika byla dobře snasena;rozdil mezi nimi spocival ve významně vysim výskytu parkinsonoidu, akatizie a prodlouženi QT intervalu při lecbě ziprasidonem a unavy, zvýsenim hmotnosti a hypotenze při terapii olanzapinem. V laboratornich hodnotach nebyly nalezeny signifikantni rozdily s vyjimkou vyssiho poklesu fT4 po olanzapinu. Lze shrnout, že obecně byl z obou antipsychotik ucinnějsi olanzapin než ziprasidon při obdobnem profilu ovlivněni jednotlivých symptomů a faktorů, avsak zobecněni výsledků brani mensi pocet lecených.