Analýza kariogenních bakterií a kvasinek u studentů zubního lékařství - pilotní studie

Uvod a cile: Zubni kaz je infekcni onemocněni, na jehož vzniku a rozvoji se podileji kariogenni bakterie a dle novějsich studii take kvasinky. Při prevenci tohoto onemocněni tvrdých zubnich tkani hraje důležitou roli oralni hygiena. Cilem teto pilotni studie bylo analyzovat vybrane mikroorganizmy a oralni status studentů zubniho lekařstvi, abychom mohli definovat uroveň jejich oralni hygieny a celkove riziko vzniku a rozvoje zubniho kazu. Materialy a metody: Provedli jsme dotaznikove setřeni mezi studenty zubniho lekařstvi zaměřene na jejich zdravotni stav, oralni hygienu a stravu. Celkově zdrave studenty (bez diabetes mellitus, autoimunitnich onemocněni apod.), kteři v poslednich 3 měsicich neuživali antibiotika, jsme klinicky vysetřili a zaznamenali u nich index KPE (kaz/plomba/extrahovaný zub). Od studentů jsme odebrali vzorky sulkularni tekutiny a zubniho plaku ze zubu 36 a stanovili jsme přitomnost kvasinek pomoci MALDI-TOF techniky a kariogennich bakterii (Streptococcus mutans, Lactobacillu ssp., Actinomyces sp.) metodikou qPCR. Výsledky jsme statisticky zpracovali s využitim softwaru Statistica verze 13.2. Výsledky: Do studie probihajici v letech 2017-2018 v Brně jsme zařadili 72 studentů zubniho lekařstvi (50 žen a 22 mužů), průměrneho věku 22,9 let ± 2,3 (směrodatna odchylka) s průměrným body mass indexem 22,0±2,9 kgm-2. Intaktni stalou dentici mělo pouze 9,7 % z nich, median KPE byl v cele skupině roven 5 [kvartil 25%-75%, 2-8]. Vsichni respondenti si cisti zuby alespoň 2x denně a minimalně 1x rocně navstěvuji zubniho lekaře v ramci preventivni prohlidky. U 43,6 % studentů jsme prokazali kvasinky, z toho u 38,0 % se jednalo o Candida albicans a u 5,6 % o Candida dubliniensis, ktera vsak byla identifikovana pouze u studentů s KPE 5. Mezi skupinami studentů s KPE<5 a s KPE 5 jsme statisticky významný rozdil v přitomnosti C. dubliniensis nenalezli (P=0,077). Pocet bakterii S. mutans ve vzorku řadově alespoň 103 byl zjistěn pouze u jedne osoby, zatimco na Lactobacillus sp. bylo slabě pozitivnich (řadově103-104bakterii) 13,9 % vzorků. Přitomnost Actinomyces sp. byla zaznamenana u vsech osob (minimalně 103 bakterii ve vzorku), avsak jen u jedne osoby byl detekovan silně pozitivni výsledek (pocet bakterii vyssi než 106). Median procentualniho zastoupeni 3 stanovovaných bakterii v celem oralnim mikrobiomu byl 2 % (minimum-maximum, 0-11 %). Zavěry: Ackoliv jsme u vsech studentů zubniho lekařstvi zahrnutých do studie zaznamenali vynikajici uroveň oralni hygieny a až na jednu výjimku jsme nedetekovali přitomnost majoritni kariogenni bakterie S. mutans, vice než 90 % z nich trpělo/trpi zubnim kazem. Tento fakt doklada, že v etiopatogenezi zubniho kazu mohou hrat roli take jine faktory, např. geneticke predispozice jedince. Abychom lepe porozuměli vlivu interakce mezi Candida sp. a S. mutans při vzniku zubniho kazu je třeba dalsiho výzkumu.