Tax Havens in the Europen Union, their Identification and Use by the Multinationals

Daňova optimalizace je v soucasne době důležitým tematem a daňove raje hraji v ni klicovou roli. Globalizace přinasi vice možnosti mezinarodniho daňoveho planovani, proto se význam daňových rajů znacně zvýsil. Ackoliv jsou nazývany daňovými raji, jejich daňova legislativa neni tim nejdůležitějsim indikatorem lepsich daňových podminek. Nadnarodni spolecnosti mohou dosahnout sniženi sve efektivni daňove sazby individualni smlouvou s vladou, proto je důležite analyzovat take dalsi indikatory. Tento přispěvek se zaměřuje na Evropskou unii a daňove raje, ktere jsou cleny teto organizace. Data použita v ramci metod jako proměnne jsou zaměřena na disproporci některých ekonomických indikatorů v daňových rajich. Jako metoda byla vybrana shlukova analýza, protože umožňuje separovat skupinu daňových rajů. Výsledky ukazuji, že existuje významný rozdil mezi zeměmi EU. Pět clenských zemi bylo identifikovano jako daňový raj: Lucembursko, Irsko, Nizozemsko, Malta a Kypr. Tyto země vykazuji významně vyssi pohyby přimých zahranicnich investic a vyssi důležitost intelektualniho kapitalu nebo financniho sektoru v ramci svých ekonomik. Předevsim pozice Lucemburska může být oznacena jako pozice silneho daňoveho raje. Na druhou stranu ostatni země EU maji relativně blizkou pozici k sobě navzajem, co se týce vybraných proměnných. Daňove raje tak vykazuji asymetrii v několika ekonomických indikatorech, ktere se zaměřuji na mezinarodni přesouvani zisků a investicni aktivitu.