Mikrobiální analýza a orální status u studentů zubního lékařství LF MU

Uvod a cil: Oralni mikrobiom je specificke spolecenstvi organizmů se složitými vztahy. V etiopatogenezi zubniho kazu a gingivitidy/parodontitidy hraji roli kariogenni/parodontalni bakterie, uvažuje se vsak i o významu kvasinek. Cilem nasi pilotni studie bylo zjistit uroveň oralni hygieny a stav chrupu u studentů zubniho lekařstvi, a dale u nich analyzovat vybrane oralni patogeny. Materialy a metody: Provedli jsme dotaznikove setřeni mezi studenty zubniho lekařstvi zaměřene na oralni hygienu a dietu. Celkově zdrave studenty (bez systemových onemocněni) a ty, kteři v poslednich 3 měsicich neuživali antibiotika, jsme klinicky vysetřili a zaznamenali u nich index KPE (kaz/plomba/extrahovaný zub), gingivalni index (GI) a index plaku (PI). Od studentů jsme odebrali vzorky zubniho plaku a sulkularni tekutiny ze zubu 36 a stanovili jsme kvasinky pomoci MALDI-TOF techniky (pouze u 76 studentů), kariogenni bakterie (Streptococcus mutans, Lactobacillu ssp., Actinomyces sp.) a parodontalni patogeny (Aggregatibacter actinomycetemcomitants, Tanarella forsythia, Porphyromonas gingivalis, Prevotella intermedia, Treponema denticola, Parvimonas micra, Fusobacterium nucleatum) metodikou qPCR. Výsledky: Do studie probihajici v letech 2017-2018 na LF MU a FN u sv. Anny v Brně jsme zařadili 100 studentů zubniho lekařstvi ceske a slovenske narodnosti (65 žen a 35 mužů) průměrneho věku±směrodatna odchylka 22,5±2,1 let s průměrným body mass indexem 21,8±2,8 kgm-2. Intaktni stalou dentici mělo pouze 8,0 % z nich, median KPE byl v cele skupině roven 5 [kvartil 25%-75%, 2-8], median indexu KPE plosek byl 7 [2,5-13], GI 0,1 [0,0-0,3] a PI 0,6 [0,3-1,0]. Zaznamenali jsme, že si vsichni respondent cisti zuby alespoň 2x denně a minimalně 1x rocně navstěvuji zubniho lekaře v ramci preventivni prohlidky. U 40,7 % studentů byla detekovana přitomnost kvasinek, z toho u 35,4% se jednalo o Candida albicans a u 5,3 % o Candida dubliniensis, ktera vsak byla nalezena pouze u osob s KPE≥5. Mezi skupinami studentů s KPE<5 a s KPE≥5 jsme neprokazali statisticky významný rozdil v přitomnosti C. dubliniensis (P=0,09). Z kariogennich bakterii byl spise výjimecně detekovan S. mutans (pocet bakterii ve vzorku řadově alespoň 103), a to u tři osob. Median procentualniho zastoupeni tři kariogennich bakterii v celem oralnim mikrobiomu byl 1,8 % (minimum-maximum, 0,0-11,5 %), riziko zubniho kazu dle mikrobiologicke analýzy je zvýsene u 23 % osob – z toho u 4 je riziko vysoke. Dale jsme zjistili, že u 5 % studentů byl přitomen A. actinomycetemcomitans v poctu bakterii ve vzorku vice než 105. Po kompletni analýze sedmi parodontalnich patogenů, jejichž median zastoupeni byl roven 2,5 % (0,0-67,7 %), bylo zvýsene riziko onemocněni zavěsneho aparatu zubů pozorovano u 36 % studentů. Sumarni kvantita 10 sledovaných patogenů k dalsim oralnim bakteriim u jedince pozitivně korelovala s hodnotou jeho PI (r=0,32, P=0,001). Zavěry: Ackoliv jsme u vsech studentů zubniho lekařstvi zahrnutých do studie zaznamenali vynikajici uroveň oralni hygieny, a až na 3 připady jsme nedetekovali přitomnost majoritni kariogenni bakterie S. mutans, vice než 90 % z nich trpělo/trpi zubnim kazem. Až 1/3 studentů ma zvýsene riziko onemocněni zavěsneho aparatu zubu. V popsanem relativně homogennim vzorku osob můžeme v budoucnu studovat dalsi rizikove faktory zubniho kazu, může take sloužit jako kontrolni skupina k pacientům s vybranými chorobami ve studiich v designu připadů a kontrol (tzv. case-control study). Abychom lepe porozuměli vlivu interakce mezi Candida sp. a kariogennimi bakteriemi při vzniku zubniho kazu je zapotřebi dalsiho výzkumu na větsim souboru osob.