Vývojové trendy organizačních struktur velkých podniků a jejich projevy v ČR

Cilem předkladane disertacni prace s nazvem „Vývojove trendy organizacnich struktur velkých podniků a jejich projevy v CR“, je zachytit světove vývojove trendy organizacnich struktur, ověřit, zda se tyto vývojove trendy odražeji (projevuji) v organizacni struktuře velkých podniků v Ceske republice a identifikovat faktory ovlivňujici organizacni strukturu v podnicich v Ceske republice. Organizacni struktura je chapana jako jeden z faktorů uspěsnosti podniku (McKinsey 7S model, Leavittův diagram), a proto lze ocekavat, že vhodna organizacni struktura povede k vyssi výkonnosti podniku. Teoreticka cast disertacni prace je založena na deskripci a analýze zahranicnich i ceských literarnich a internetových zdrojů. V teto casti jsou uvedeny definice pojmů a objasněny vztahy mezi organizacnim rozvojem, organizacnim designem a organizacni strukturou. Dle přistupu kontingencni skoly je organizacni struktura a způsoby fungovani organizace funkci podminek, ve kterých organizace existuje. Jsou zde proto charakterizovany faktory, jejichž vliv na organizacni strukturu je považovan za významný. Vzhledem k různým zavěrům zahranicnich výzkumů, ktere se zabývaly vztahem mezi organizacni strukturou a výkonnosti organizace, byl jeden z dilcich cilů zaměřen na ověřeni hypotezy, zda tento vztah existuje v podnicich v CR. Zjednodusený model abstrahuje od ostatnich vlivů, ktere na výkonnost podniku v realnem prostředi působi. Soucasti kapitoly je i charakteristika modernich tzv. pružných (organických) organizacnich struktur, jejich uplatněni, fungovani. Empiricka cast je založena na datech ziskaných na zakladě dotaznikoveho setřeni. Při zpracovani dat byl využit statistický program SPSS. Pomoci statistických metod byla provedena verifikace hypotez. K analýze vlivů působicich na organizacni strukturu byla použita metoda faktorove analýzy a ANOVA. Výsledky empirickeho setřeni jsou shrnuty dle dilcich cilů a hypotez. Výsledky empirickeho výzkumu naznacuji, že vývoj organizacnich struktur je nasměrovan od hierarchických struktur přes maticove struktury k sitim decentralizovaných podnikatelských jednotek. Ovsem je nutne řici, že tento nastoupený trend ke strukturam plochým, decentralizovaným, s převladajici horizontalni komunikaci a podporujici samostatnost a iniciativu zaměstnanců je spravný, ale pozvolný a nelze hovořit o jeho plosnem rozsiřeni v Evropě ani ve světě. Tento zavěr plati i pro podniky v CR z výběroveho souboru. Ackoliv vztah mezi organizacni strukturou a výkonnosti organizace byl zjistěn, jevi se jako velmi slabý. K vnějsim vlivům, ktere ovlivňuji změnu organizacni struktury lze zařadit vliv technologickeho prostředi, turbulentni změny a vytvařeni partnerstvi a alianci. Z vnitřnich faktorů nejsilněji působi změna strategie, styl řizeni a technologie použivana v podniku.