Fragmentace lesní krajiny jako důležitý faktor ovlivňující diverzitu společenstev pavouků na příkladu CHKO Český kras

Fragmentace stanovistě ovlivňuje biodiverzitu prostřednictvim ztraty původniho stanovistě, zmensovani fragmentů, zvysovani izolace, změn heterogenity stanovistě a vziku noveho stanovistě. Reakce rostlin a živocichů jsou negativni, ale take pozitivni. Vyhodnocoval jsem vliv miry konektivity stanovitě a typu vegetace na strukturu spolecenstva epigeických pavouků v antropogenně fragmentovane krajině CHKO Ceský kras. Pavouci byly po dobu 3 měsiců (6.3.?28.5. 2008) odchytavani do zemnich padacich pasti umistěných v pěti lesnich fragmentech. Bylo urceno 78 druhů pavouků. Nejpocetnějsim druhem na vsech lokalitach byla Pardosa lugubris (Lycosidae). Typ vegetace signifikantně ovlivnil abundanci, ale vliv na druhovou diverzitu nebyl průkazný. Nejvyssi abundance byla v xerotermnich doubravach. Nejvyssi druhova diverzita byla v teplomilných doubravach. Druhova diverzita se se stoupajici mirou konektivity zvysovala nesignifikantně. Výsledky vyhodnocovani jsou předběžne a jsou zakladem pro dalsi výzkum