Důvody přednemocničního zdržení u pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST

Cil: Cilem teto prace bylo zhodnotit sociodemograficke, osobni, situacni a casove faktory, ktere ovlivňuji delku rozhodovani pacientů s akutnim koronarnim syndromem (AKS) při vyhledavani prvni pomoci. Metodika: Do nasi studie jsme zařadili 83 konsekutivnich pacientů, kteři byli v obdobi od prosince 2018 do března 2019 hospitalizovani na nasem pracovisti pro infarkt myokardu s elevacemi useku ST (STEMI). Pa- cienti odpovidali formou dotazniku na otazky týkajici se informovanosti o AKS, důvodů přednemocnicniho zdrženi. Výsledky: Celkově bylo zařazeno 83 pacientů, z toho 63 mužů a 20 žen, median věku souboru dosahoval 63 let. Pouze 15 pacientů (18,1 %) již v minulosti podstoupilo intervenci na koronarnich tepnach. Osmatřicet pacientů (45,8 %) znalo přiznaky AKS a 36 pacientů (43,4 %) znalo minimalně dva rizikove faktory ischemicke choroby srdecni (ICHS). Median casoveho zdrženi od vzniku symptomů do kontaktovani lekařske pomoci byl 120 minut. Pětapadesat pacientů (66,3 %) vyhledalo lekařskou pomoc do tři hodin od vzniku potiži. Průměrný věk mužů byl 62,3 roku a median přednemocnicniho zdrženi cinil u mužů 120 minut, zatimco u žen dosahoval průměrný věk 66,1 roku a median přednemocnicniho zdrženi 165 minut. Median zdrženi u vysokoskolsky vzdělaných pa- cientů (n = 4) byl 52,5 min, 120 minut u středoskolsky vzdělaných pacientů (n = 57) a 112,5 minuty u pacientů se zakladnim vzdělanim (n = 22). Median zdrženi u pacientů se znalostmi symptomů ICHS (n = 38) byl 120 minut a u pacientů bez znalosti symptomů (n = 45) rovněž 120 minut. Stejně tak se pacienti s primomanifestaci ICHS (n = 68) nelisili v přednemocnicnim zdrženi od pacientů, kteři již v minulosti absolvovali perkutanni koronarni intervenci (n = 15). Median byl shodně 120 minut. Mezi důvody zdrženi patřily bolesti zad v 31,3 % (n = 26), bolesti žaludku v 7,2 % (n = 6), nespecificke bolesti v 6 % (n = 5), plicni potiže v 3,6 % (n = 3), 19,3 % pacientů (n = 16) nechtělo zatěžovat lekaře, 15,7 % pacientů (n = 13) nevědělo, že si situace žada akutni řeseni, 8,4 % pacientů (n = 7) nemělo cas a 8,4 % (n = 7) se balo lekařskeho kontaktu. Zavěr: V nasem souboru byl median casoveho zdrženi od vzniku potiži do prvniho lekařskeho kontaktu 120 minut. Nejcastějsi přicinou byla zaměna symptomů AKS za bolesti zad. Delsi zdrženi vykazovali pacienti starsi 65 let, ženy a pacienti s nižsim než vysokoskolským vzdělanim. V casovem zdrženi nebyl žadný rozdil mezi pacienty se znalosti symptomů AKS ci rizikových faktorů ICHS oproti pacientům bez znalosti symptomů AKS ci rizikových faktorů ICHS. Stejně tak nebyl rozdil mezi pacienty s předchozi perkutanni koronarni intervenci oproti pacientům s primomanifestaci ICHS. © 2019, CKS.