Metody experimentální emoční indukce

Přispěvek se věnuje problematice soucasneho výzkumu emoci, zejmena pak aplikaci experimentalnich indukcnich metod. Shrnuje zakladni rozděleni a charakteristiky emoci a přinasi přehled hlavnich výzkumných technik, ktere jsou k ucelu uměleho navozeni emoce k dispozici. Konkretni techniky indukce, tzv. MIPs (mood induction procedures), někdy take EIT (emotion induction techniques), jsou popsany z hlediska výsledků, specifik, možnosti využiti a vhodnosti aplikace. Přispěvek zaroveň shrnuje průběh a výsledky výzkumu EH (Emotionality in Handwriting; PsU FF MU, 2010), který pravě s technikami MIPs pracoval. V kontextu výzkumu byly užity tři zakladni procedury, a to na vzorku 41 univerzitnich studentů, v ramci tzv. slepeho výzkumneho postupu. Indukce zahrnovala expozici emocně nabiteho materialu pro indukci smutku (filmove klipy s neveselým obsahem), manipulativni strategie pro indukci hněvu (interakce ucastniků s experimentatorem a jeho spolupracovnikem) a sledovani realne situace, ktera souvisi s prožitkem strachu (v situaci důležite zkousky). Zavěr přispěvku je věnovan diskusi a dalsim možnostem rozvoje výzkumu emoci, resp. jejich indukce.