Vliv nikotinu a etanolu na acetylcholinem aktivovanou složku inward rectifier draslíkového proudu

Uvod: Kouřeni a konzumace alkoholu jsou asociovany s mnoha negativnimi zdravotnimi důsledky vcetně vzniku arytmii, nejcastěji fibrilace sini (FS). V patogenezi FS hraji významnou roli mimo jine i změny draslikoveho inward rectifier proudu citliveho na acetylcholin IK(Ach), který se sklada z konstitutivně aktivni a acetylcholinem aktivovane složky. Cile: Cilem prace byla analýza a porovnani změn acetylcholinem aktivovane složky IK(Ach) v přitomnosti nikotinu a etanolu v klinicky relevantnich koncentracich. Metody: Měřeni proudu bylo provaděno metodou whole cell patch clamp (v režimu vnuceneho napěti) na enzymaticky izolovaných siňových srdecnich buňkach potkana kmene Wistar. Studovaný proud byl aktivovan 3 µM acetylcholinem. Výsledky a diskuze: Nikotin byl aplikovan ve dvou klinicky relevantnich koncentracich 40 a 400 nM. V přitomnosti 400 nM nikotinu jsme pozorovali převažně inhibici acetylcholinem aktivovane složky IK(Ach), v průměru o 28,9 ± 12,8 % při -110 mV a o 8,9 ± 7,5 % při -50 mV. Po aplikaci 40 nM vykazovaly změny studovaneho proudu již jasně dualni charakter. U casti měřených buněk byla patrna inhibice proudu, konkretně o 34,7 ± 10,2 % při -110 mV a o 17,7 ± 6,7 % při -50 mV, podobně jako u větsiny buněk v přitomnosti 400 nM nikotinu. Zajimave bylo, že inhibicni reakce nastavala u buněk s velkým proudem v kontrolnich podminkach. Naopak u buněk s malým proudem v kontrolnich podminkach dochazelo k aktivaci proudu (o 13,9 ± 2,1 % při -110 mV a o 31,1 ± 10,8 % při -50 mV). Dualni vliv obdobneho charakteru (vcetně zavislosti reakce buňky na velikosti kontrolniho proudu) byl pozorovan i po aplikaci 20 mM (~0,9 ‰) etanolu: inhibice o 28,9 ± 6,8 % při -110 mV a o 21,5 ± 9,8 % při -50 mV, aktivace o 67,8 ± 21,8 % při -110 mV a o 81,7 ± 31,0 % při -50 mV. Ziskane výsledky ukazuji, že nikotin i etanol v klinicky relevantnich koncentracich ovlivňuji acetylcholinem aktivovanou složku IK(Ach). Pozorovaný dualni vliv těchto latek na studovaný proud by mohl přispivat ke změnam elektrofyziologie siňoveho myokardu po kouřeni a konzumaci alkoholu znamým z klinicke praxe.