Pohlavní rozdíly v citlivosti srdečního svalu k ischemicko-reperfuznímu poškození – úloha mitochondrií

Experimentalni i klinicka pozorovani prokazala, že struktura a funkce mužskeho a ženskeho (resp. samciho a samiciho) srdce se významným způsobem lisi, a to jak za fyziologických, tak patologických podminek. Významne pohlavni rozdily v citlivosti srdecniho svalu k ischemii jsou toho nejlepsim dokladem: dospěle mužske srdce je ve srovnani s ženským (do menopauzy) podstatně citlivějsi. Zavažnost těchto rozdilů potvrzuje fakt, že množstvi praci, ktere se touto problematikou zabývaji, v poslednich letech strmě stoupa. Detailni molekularni a buněcne mechanismy odpovědne za pohlavni rozdily na sve objasněni teprve cekaji; je vsak zřejme, že odlisnosti neni možno vysvětlit pouze ucinkem estrogenů. V poslednich letech se objevila nova nadějna hypoteza, jež naznacuje, že na pohlavnich rozdilech v odolnosti srdecniho svalu k nedostatku kysliku se mohou výrazným způsobem podilet mitochondrie. Jedno je vsak jiste: pohlavni rozdily jsou tak zavažne, že by na ně měl být již dnes bran zřetel v klinicke praxi při volbě optimalnich diagnostických a lecebných postupů.