Epidemiologická situace čtyř patogenů u koček, jak je to s toxoplasmou u klíšťat?

Nedilnou soucasti siřeni patogenů pomoci vektorů představuji jejich rezervoary v podobě obratlovců, pro clověka kocka hraje v tomto smyslu velkou roli. V experimentalni casti prace byla zkoumana prevalence u souboru 357 kocek na ctyři vybrane patogenni mikroorganismy Toxoplasma gondii, Borrelia burgdorferi sensu lato, Coxiella burnetii a Francisella tularensis. Vsechna krevni sera pochazela od pacientů - kocek z Kliniky chorob psů a kocek, VFU Brno. Pro detekci přitomnosti specifických protilatek IgM a IgG v kocicich serech byla využita metoda ELISA. Největsi seropozitivita kocek se ukazala pro patogeny Toxoplasma gondii a Borrelia burgdorferi sensu lato, nasledovana Coxiellou burnetii a nejmeně kocek bylo pozitivnich na protilatky proti Francisella tularensis. Dale prace odhalila poměrně velke procento koinfekce (ve 110 připadech) – nakazy 2 a vice patogeny soucasně. Sledovanim procesu transmisivniho přenosu patogenů jsme se take zaměřili na klisťata, ktera jsme vysetřili metodou PCR. Klisťata byla sbirana v pravidelných intervalech po celý rok v Brně- Lisni, a tim take charakterizovana oblast z hlediska rizika přenosu patogenů. Z celkoveho množstvi 197 klisťat v 68 vzorcich byla metodou rtPCR zjistěna pozitivita na Toxoplasma gondii v 18,75 %, metodou PCR byl výskyt 5 %, zatimco pozitivita na Bbsl byla 13,2 %. Zavěrem lze řici, že zjistěný výskyt vsech protilatek ve zkoumanem souboru zviřat nepřekracuje hodnoty udavane v literatuře. Existuji jen sporadicke informace o přitomnosti DNA toxoplasmy v klistěti. Potvrdili jsme, že transmisivni přenos toxoplasmy mezi kockou a klistětem existuje, zda vsak dochazi k siřeni tohoto prvoka, neni jasne. Kocky by se měly vice sledovat na zoonoticka onemocněni, neboť velmi casto sdili s lidmi jeden přibytek a jsou tak potencialnim zdrojem lidske nakazy.