Pojem psychomotorika, historické prameny: Přehledová studie

VÝCHODISKA: Každa nově se utvařejici metoda potřebuje k tomu, aby se mohla dale rozvijet, historicke zmapovani teoretických východisek, vědecke ověřeni stavajicich poznatků a podani informace o teto metodě v odborných publikacich. To dava zakladni podminky pro možnost diskuse o jejim opravněni.CIL: Cilem teto studie je upozornit na myslenky, z nichž soucasna psychomotorika cerpa.METODIKA: Předpokladame, že psychomotoricke aktivity vychazeji z přirozeneho kognitivniho a socialniho pohyboveho chovani. Ve sve podstatě představuji zděděne principy, ktere se vyvijeji v průběhu života. Vývoj je posilen předevsim osobni zkusenosti s pozitivni nebo negativni zpětnou vazbou socialnich vztahů. Zaklady prakticky použivane psychomotoriky byly vyvinuty na zakladě vědeckých poznatků. Vychazeji z potřeb psychosomaticke rehabilitace. Termin byl postupně použivan v pohybove terapii a pohybove výchově. Tato studie zmiňuje ty vědecke směry a autory, kteři nejvice ovlivnily vývoj prakticky použivane psychomotoriky pro rozvoj osobnosti.ZAVĚRY: Psychomotorika ma na stejných zakladech rozpracovane dvě zakladni oblasti působeni. Psychomotorika jako pedagogický směr využiva propojeni tělesneho a psychickeho v pedagogickem procesu se snahou pomoci pohybu pozitivně ovlivňovat psychiku clověka. Na zakladě sledovani jednoduchých cinnosti stimuluje a rozviji vývojova temata. Psychomotorika a sporty jako terapie ze sve podstaty vybizi nemocneho k aktivnimu zapojeni do terapie. Pohybova aktivita je jednim z podpůrných přistupů, který ma vliv na psychickou „negativni“ symptomatologii a může posilit nemocneho v jeho odolnosti vůci každodenni zatěži.