Adekvátní a neadekvátní terapie u pacientů s implantabilním kardioverterem‑defibrilátorem

Implantabilni kardiovertery‑defibrilatory (ICD) snižuji mortalitu pacientů s rizikem nahle srdecni smrti v primarni i sekundarni prevenci. U pacientů indikovaných k implantaci se vyskytuji adekvatni i neadekvatni terapie s různou incidenci v obou indikacnich skupinach. Existuji faktory, na jejichž zakladě je možne u pacientů předvidat výskyt adekvatnich a neadekvatnich terapii. U některých pacientů se vyskytuji terapie s vyssi incidenci, a to může negativně ovlivňovat kvalitu jejich života. Jako faktory predikujici vyssi výskyt adekvatnich terapii jsou v literatuře diskutovany: snižena ejekcni frakce leve komory, body mass index, chronicka renalni insuficience, mužske pohlavi, vyssi věk a caste hospitalizace pro akutni dekompenzaci chronickeho srdecniho selhani. Mezi faktory zvysujici pravděpodobnost neadekvatnich terapii jsou diskutovany: supraventrikularni arytmie v anamneze a jednodutinový implantabilni kardioverter‑defibrilator. Clanek shrnuje indikace k implantaci ICD, incidenci adekvatnich i neadekvatnich terapii a faktory, ktere ji mohou ovlivnit. V zavěru shrnuje možne terapeuticke ovlivněni ICD terapii.