Profil pacientů léčených extrakorporální membránovou oxygenací (ECMO)

Uvod: Extrakorporalni membranova oxygenace (ECMO) je uznavanou zachrannou („rescue“) metodou v lecbě těžkeho respiracniho anebo kardialniho selhani u děti a novorozenců a v poslednich letech je stale castěji využivana i u dospělých. Podpora systemem ECMO může být zahajena velmi rychle v urgentnich situacich jak perkutannim, tak chirurgickým přistupem a umožňuje překlenuti k rozhodnuti o dalsim postupu, k jiným podpůrným systemům nebo k urgentni organove transplantaci. Cil: Seznamit odbornou veřejnost se zkusenostmi ECMO programu v kardiocentru. Metody, pacienti a výsledky: Za indikaci a průběh ECMO podpory u vsech pacientů je zodpovědný tzv. ECMO tým složený ze zastupců jednotlivých oborů, ktere se na ECMO programu podileji. Od založeni ECMO týmu v nasi instituci v řijnu 2007 bylo do konce unora roku 2010 indikovano k mechanicke srdecni podpoře celkem 30 konsekutivnich pacientů. ECMO podpora byla nakonec zahajena u 27 nemocných, 1 pacientka zemřela během implantace, 1 nemocna měla system napojen jako pravostrannou srdecni podporu a jedna nemocna byla připojena na levostrannou srdecni podporu. U ECMO pacientů byl použit celkem 18× veno-arterialni přistup, 9× veno-venozni, 3× byl zvolen centralni chirurgický přistup, u zbylých pacientů periferni. Dva pacienti byli osetřeni jako planovani před riskantni perkutanni koronarni intervenci, u vsech ostatnich se jednalo o urgentni stavy. Nejcastějsi indikaci k ECMO podpoře byl postkardiotomický kardiogenni sok (14×) a nezvladatelne respiracni selhani charakteru ARDS (9×, z toho 5× v souvislosti s infekci virem chřipky typu H1N1). U 4 pacientů se jednalo o těžke pravostranne srdecni selhani a 3 pacienti měli akutni infarkt myokardu s rupturou mezikomorove přepažky. Průměrna doba podpory byla 8 dni (1–28 dni). Ctrnact pacientů (52 %) bylo uspěsně od ECMO odpojeno, z nich 2 zemřeli po dlouhotrvajici nasledne hospitalizaci, 10 (37 %) se dožilo propustěni a 2 nemocni jsou v době připravy clanku stale hospitalizovani. Zavěr: ECMO umožňuje stabilizaci a lecbu nemocných v těžkem kardiorespiracnim selhani, nejcastějsimi důvody indikace ECMO podpory v kardiocentru je postkardiotomický kardiogenni sok, těžke ARDS a kardiogenni sok u infarktu s rupturou komoroveho septa. S ohledem na kritický stav nemocných hodnotime cca 60 % mortalitu za přijatelný výsledek. Autoři považuji ECMO program za opodstatněnou soucast komplexu terapeutických metod v modernim kardiocentru. Zakladnim předpokladem uspěsneho osetřovani nemocných je konstruktivni multidisciplinarni přistup a spoluprace.