Reflex affecting of muscle tone by proprioreceptive input - theoretical starting points

Předkladana prace uvadi rozbor literatury týkajici se tuhosti a napěti kosterniho svalu, spasticity, mechanoreceptorů v pohybovem aparatu, nervových reflexů spojených s řizenim svaloveho napěti a topograficke a směrove specifity mezi kůži a intenzitou napinaciho a H-reflexu kosternich svalů. Cilem reserse je ziskat vědecke podklady pro vyvozeni hypotez pro dizertacni praci, jejimž tematem je vliv stimulace kožnich receptorů na svalove napěti ve vybraných svalech u zdravých jedinců a u pacientů se syndromem centralniho motoneuronu. Rozbor literatury ukazal, že napěti svalu ma pasivni (EMG němou) a aktivni (EMG aktivni) složku. Pasivni složka je dana viskoelastickými vlastnostmi tkani ve svalu, tedy svalových vlaken a vmezeřeneho vaziva. Výzkumy dokazuji, že vazivo obsahuje take kontraktilni buňky a že tedy dokaže aktivně kontrahovat. Aktivni složka je dana nervovými reflexy, ktere jsou vyvolany protaženim svalu, a to napinacim reflexem segmentovým a reflexem transkortikalnim. Tyto reflexy se uplatňuji při zvýsene potřebě stabilizace kloubu. Spasticitu lze definovat jako poruchu senzomotorickeho systemu charakterizovanou zvýsenim svaloveho tonu v zavislosti na rychlosti protaženi. Spasticita je jednou ze složek syndromu centralniho motoneuronu spolecně s oslabenim flexorových reflexů, svalovou slabosti a ztratou zrucnosti. Významnou roli přitom hraji změny v aktivaci napinaciho reflexu v důsledku hyperexcitability alfa motoneuronů a sniženi inhibice sestupnými motorickými drahami. Studie proprioreceptorů lze rozdělit na morfologicke a na elektrofyziologicke. Funkcně významne je hodnoceni, podle ktereho se v kloubu, ve svalu i v kůži rozlisuji receptory s pomalou adaptaci (staticke), ktere registruji polohu kloubu, a receptory s rychlou adaptaci (dynamicke), registrujici pohyb kloubu. Výsledky teto studie nas opravňuji k formulaci zakladnich hypotez pro nasi praci: 1) můžeme ocekavat, že dražděni kožnich receptorů vyvola statisticky významne změny v napěti ve vybraných svalech a 2) můžeme ocekavat specifitu mezi směrem tahu kůže a facilitaci ci inhibici svaloveho napěti. Rozbor literatury take významně přispěl k tvorbě homogenniho experimentalniho souboru zejmena diky zavěrům, ze kterých vyplýva, že do jedne skupiny nelze zařazovat soucasně pacienty s CMP a s transverzalni lezi misni, protože se z hlediska neurofyziologickeho nejedna o identicke patologicke stavy. Významne je rovněž zjistěni, že zvýseni pasivni svalove tuhosti vazivovými kontrakturami ci fibrozou svalu negativně ovlivňuje reflexni působeni na kosterni svaly.